Když řádí travič koček, který je ve skutečnosti převlečená smrt.

Seznamte se s Luisem, kotětem, které žilo v zahrádkářské kolonii, kde řádil travič. Čas od času tam začaly záhadně mizet kočky nebo se nacházely mrtvé. Dospělé, staré i koťata. Pán, který je krmil byl proti kastracím a zlobil se, že mu někdo tráví ,,jeho“ kočky. Žil v domnění, že krmit je stačí. Nestačí… Většině zahrádkářů však tak velký počet koček vadil a tak se je snažili dávat na kastraci. Pán se na ně zlobil a podezíral je i z toho, že mu právě oni kočky tráví. 

Byli jsme tehdy požádáni o pomoc, kdy jsme přijali kotě v kritickém stavu, které zemřelo ještě před tím, než stihlo dojet. Zemřelo v náruči plačícího člověka, který si ty kočky ani nepořídil, ale nemohl se na to dívat. Druhé dojelo, ale zemřelo v čekárně na veterině. Kotě jsme dali na pitvu, abychom mohli podniknout eventuelně právní kroky proti traviči. Jaké překvapení přišlo z pitevní zprávy, když oním travičem byla Panleukopénie, kočičí mor. Tichý zabiják, který během týdne či dvou dokáže vybít celé kolonie a proti kterému stačí jediné: očkování. Tou dobou přijel i Luis, který kromě obrovského zánětu v těle měl i zdevastovaná očíčka. Byl na hospitu s touto nemocí a jeho malé tělíčko mělo za úkol vybojovat boj, který mnohdy nezvládnou ani dospělé kočky.

Panleukopénii se neříká kočičí mor pro nic za nic. Je tichá, nenápadná a rychlá. Než se člověk rozkouká, kope hroby. Zní to strašně, ale tak to je. Vlastně ty hroby by kopat neměl, protože parvovirus zůstává v půdě a může si tak zamořit pozemek. Takové kočky by se měly zpopelnit.

Každý, kdo tuto nemoc zažil, a to především útulky, znají ten pocit naprosté bezmoci, když mají kočky na kapačkách s antibiotiky, stojí je desetitisíce, shánějí dárce krve, prosí o finance a dezinfikují prostory, až mají rozežrané ruce a kruhy pod očima, a kolikrát ani to nestačí. Tuna zoufalství, slz, zlosti a bezmoci. To je Panleukopénie. Nemoc, kde stačí očkování, aby se eliminovala možnost nákazy kočky. Očkované kočce či kotěti se totiž zpravidla nic nestane.

Mezitím, co lidé nekastrují, kočky se množí a umírají… Luis svůj boj vybojoval. Kromě horších očí mu zůstaly po nemoci neurologické následky v podobě poruchy motoriky. I přes to našel domov se svým úžasným, slepým kámošem z azylu, kde si už nějaký ten rok hřejí kožich. Luis se ale letos rozhodl opět připomenout, protože opět řádí Panleukopénie. Jako téměř každý rok… Letos však skutečně enormě.

Pokud u vás někde umírají kočky a máte podezření na traviče, dejte prosím alespoň jednu kočku na pitvu. Ujistěte se, že se jedná o traviče, a s pitevní zprávou řešte situaci s policií. Nikdo nemá právo trávit zvířata ať už kočky nebo psy. Očkujte své kočky, kastrujte. Snažte se, ať se vám Panleukopénie vyhne obloukem. Pomozte útulkům zodpovědným přístupem. Za Luise, který měl štěstí, ale především za ty, kteří to štěstí neměli. Snažte se za ty, kterým to může zachránit život. 

Luis ze zahrádkářské kolonie děkuje všem za zodpovědný přístup.